Obec Vysoké Pole

Klášťov

Klášťov – Vysoké Pole, Velkomoravské centrum Jižního Valašska
Tento projekt byl spolufinancován z programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Slovensko registrační číslo CZ.04.4.84/1.2.00.1/0128

EU    

Soubor typu doc nálezy velikost 7,02 MB Hradisko Klášťov 2006
Soubor typu doc fotodokumentace velikost 7,92 MB Hradisko Klášťov 2006
Soubor typu doc fotodokumentace velikost 5,91 MB Hradisko Klášťov 2006
Soubor typu doc Závěrečná zpráva velikost 0,69 MB Hradisko Klášťov 2006



Poloha: Nejvýše položené relikty pravěkého a raně středověkého hradiska na Moravě se 100_3068nacházejí v nadmořské výšce 753 m (vrcholové skalisko „Čertův kámen“) na katastru obce Vysoké Pole (severní okraj hradiska vytváří katastrální hranici s obcí Bratřejov. Jedná se zároveň o nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny na území Zlínského kraje.

Historie: První zprávy o této lokalitě se objevují až na konci 19.století, vůbec poprvé u J. Kučery (ČVSMO VII, 1890) a u E. Pecka (Okresní hejtmanství holešovské, 1892,107). Zatímco J. Kučera věnoval také částečnou pozornost patrným pozůstatkům hradiska, Peck zaznamenal především řadu lidových pověstí, spojených s touto lokalitou. Tak například skalisko „Čertův kámen“ na vrcholu je spojován s existencí Čertovy stěny u Lidečka, zjevuje se zde černokněžník, jsou zde zakopány poklady, střežené černým býkem a nebo psem. Podle místních obyvatel stával na vrcholu hory zámek a nebo klášter – odtud také lidový název vrcholu „ Zámčisko“. Popis hradiska podal již J. Kučera (byť nepřesně), výrazně lepší popis je u I.L. Červinky (Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928,91), který lokalitu nakonec zařadil mezi velkomoravská útočištná hradiska (nalezl zde kamenné žernovy, uložené zřejmě v muzeu ve Val.Kloboukách). Později se pod vlivem E. Šimka přiklonil k názoru, že se mohlo jednat keltské hradisko a bohužel tento nesprávný názor se později objevil v řadě různých turistických příruček a dostal se i do podvědomí širší laické veřejnosti – v současné době ale neexistuje z Klášťova jediný nález, který by tuto domněnku podporoval.

Archeologie: Odborný průzkum zde nebyl nikdy realizován (s výjimkou zmíněného pokusu I.L. DSC00003Červinky v roce 1915), pouze v roce 1968 provedl V. Dohnal ze zlínského muzea situační náčrt lokality a provedl zde menší zjišťovací sondu 1,5 x 2 m, kde v hloubce 0,5 m narazil na kulturní vrstvu, z níž získal deset keramických zlomků, z nichž jeden byl skutečně středohradištní a zbytek patřil slezskoplatěnické fázi kultur popelnicových polí z přechodu pozdní doby bronzové a nástupu starší doby železné – halštatu (ca 900 -750 př.n.l.) V roce 1981 zde provedl povrchový průzkum J. Kohoutek, spojený s mikrosondážemi, a získal obdobný počet keramických zlomků, z nichž většina byla opět pravěkého halštatského stáří a několik bylo slovanských středohradištních. V roce 1982 zde J. Nekvasil z Archeologického ústavu ČSAV v Brně nalezl ve vývratu část nádoby, opět datovatelné do halštatského období kultur popelnicových polí.

V roce 2005 byla z iniciativy p.J. Zichy, starosty obce Vysoké Pole, provedena menší výzkumná akce na ploše hradiska. Ve dnech 8. – 11.května bylo provedeno nové podrobné geodetické zaměření lokality pracovníky ÚAPP Brno (D. Parma, D. Vitulová) a na něj navázalo ve dnech 23. – 27.května provedení několika zjišťovacích sond menšího rozsahu v jihovýchodním sektoru plochy hradiska pod vedením referenta (sondy A, B, C, D a X, Y). Zároveň byl proveden orientační průzkum na celé ploše hradiska za pomoci detektoru kovů v návaznosti na objev z roku 2003, který byl v průběhu zmiňované akce předán, a prozkoumáno zpětně místo nálezu (sondy Y).

Výsledky tohoto předběžného zjišťovacího výzkumu byly naprosto šokující. Onen nález depotu 100_1348železných předmětů v sondě Y představuje zatím vůbec největší soubor železných předmětů v této oblasti jihovýchodní Moravy, který lze zařadit do období Velkomoravské říše (doba středohradištní – 9.století). Soubor obsahuje celou řadu unikátních předmětů (třmeny, tauzované stříbrem, koňská udidla, kosy, sekerovité hřivny – tehdejší platidla, radlice, ostruhy, pily, apod. – celkem zde bylo nalezeno 51 předmětů, překrytých žernovem). Z dalšího výzkumu – hlavně sonda A a prospekce v JV sektoru hradiska – bylo získáno dalších více jak 100 železných předmětů (misky slezského typu, součásti výbavy jezdecké bojovnické družiny -ostruhy, hroty šípů,sekery, apod., dále další doklady intenzivního osídlení v době velkomoravské (klíče, zlomky petlic, kování vědérek, závěsná kování, apod.) Podstatně méně bylo při průzkumu získáno keramického materiálu, ale i tak byly zjištěny fragmenty středohradištních hrnců, zdobených charakteristickou vlnicí, tak i zlomky halštatské keramiky (amfora, zdobená na tuhovaném povrchu charakteristickým žlábkováním). Bylaobjeveny také další velkomoravské kamenné žernovy – v sondě B celý exemplář, v sondě X jen fragmenty.

Výsledky této krátké zjišťovací akce přinesly zcela nové a závažné poznatky o historii jižníhoDSC00005 Valašska v rámci širšího kontextu jihovýchodní Moravy.Potvrdilo se, že hradisko na Klášťově bylo poprvé zbudováno na přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné – halštatu (stupně HB ?, HC) zhruba v rozmezí let 900 – 750 př.n.l. V té době byla hornatá oblast východní Moravy vlastně poprvé v dějinách intenzivněji osídlena, jak to dokládají i četná další naleziště v této oblasti, např. Vlachovice a nebo Sehradice.

Za neméně významný přínos lze pokládat výrazné stopy antropogenní aktivity v tomto prostoru (resp.v areálu pravěkého hradiska KLPP) v době středohradištní (ca 9.století našeho letopočtu), tedy rámcově v době existence velkomoravské říše. Po výzkumné sondáži v roce 2005 se předpokládalo, že se v případě Klášťova tedy konečně podařilo objevit centrální velkomoravské hradisko v oblasti jižního Valašska, když bylo výzkumem prokázáno, že se ani omylem nemohlo jednat o lokalitu Gradca u Slavičína.

V důsledku překvapivých nálezových výsledků v roce 2005, byla v roce 2006 podniknuta větší zjišťovací archeologická sondáž v areálu klášťovského hradiska.